Alžběta Zelingrová učí chemii na osmiletém pražském Gymnázium Elišky Krásnohorské, kde je laboratoř pro praktická cvičení z chemie. Ta však má kapacitu pouze pro polovinu třídy a navíc ji žáci navštěvují jen v určitých ročnících. Zařazení méně časově náročných pokusů přímo do výuky, které se účastní všech 30 žáků třídy, je tak nesnadné. Přitom na mnoho pokusů laboratoř není třeba, stačí základní vybavení. Proč výklad o sacharidech nedoplnit badatelskou úlohou na důkaz škrobu a téma vody zase sledováním účinků jaru na povrchové napětí? Sady plastového laboratorního vybavení, které jsou předmětem této žádosti, praktické výuce přímo v hodinách velmi napomohou. Žáci gymnázia během roku vyjíždí na řadu exkurzí včetně týdenního přírodovědného kurzu. Zde je možnost vyzkoušet si laboratorní práci i mimo školu a také pochopit propojení chemie a dalších předmětů. Žáci například zkoumají jednotlivé vodní prvky v okolí a porovnávají zastoupení jednotlivých druhů rostlin a živočichů v závislosti na kvalitě vody – jejím pH a zastoupení různých kationtů a aniontů. Sady plastového laboratorního vybavení budou tedy využity jak v každodenní výuce na gymnáziu, tak i při exkurzích s přírodovědným zaměřením.

Věra Pavlátová učí chemii na Biskupské gymnáziu Bohosudov. Její projekt se věnuje polytechnické a zážitkové výuce, má za cíl spojit poznatky chemie, fyziky a biologie a představit si možnosti využití těchto poznatků v paleontologii. Paleontologií se částečně zabývá výuka na ZŠ, na SŠ ale bývá tato věda celkem opomíjena. Žáci gymnázia se tedy dozví o radiometrickém datování a izotopové analýze (možnost využití vstupu odborníka), dále o vývoji paleontologie, o Beringerově aféře, o zákonu stejných zkamenělin. V místě našeho města bylo ve druhohorách moře, hojně zde žili amonité. Žáci si díky projektu prohlédnou různé druhy amonitů, popíšou stavbu schránky, zařazení živočichů. Dále si pomocí otiskovací hmoty, sádry, vody a barev vytvoří krásné odlitky, zkameněliny. Chemicky popíší tuhnutí sádry. Jelikož jsme sloučená škola gymnázium, základní škola a mateřská škola, využije se tolik oblíbené metody vrstevnického vyučování a žáci gymnázia své nově nabyté poznatky předají dále a na projektovém dnu naučí odlitky amonitů tvořit i své mladší kamarády. Zároveň vznikne metodika a pracovní listy k tématu. Vše bude implementováno do ŠVP školy a využíváno ve výuce i v dalších letech. Získané dovednosti a metodika budou také příkladem dobré praxe sdíleny s dalšími učiteli jiných škol v rámci metodických setkání a konferencí.

Monika Pelikánová učí na Gymnáziu Josefa Jungmanna Litoměřice, kde ve spolupráci s kolegyní Adélou Marschallovou R. realizuje projekt Věda pro děti na GJJ. V rámci projektu se pod Moničiným vedením studenti gymnázia stávají lektory pro děti z okolních MŠ a ZŠ. Jednou měsíčně se společně setkávají a objevují krásy přírodních věd prostřednictvím chemických pokusů, které jsou zaměřeny na popularizaci vědy a badatelskou výuku. Mimo pravidelné setkávání do projektu řadí i Benefiční vědeckou show a Den vědy na GJJ. Každoročně se do projektu zapojí více než 700 dětí. Do grantu se Monika přihlásila z důvodu získání finančních prostředků na doplnění vybavení a zakoupení spotřebního materiálu, který bude během projektu Věda pro děti využíván. Monika má také zkušenost s přípravou budoucích učitelů chemie v rámci úvazku na katedře chemie PřF UJEP, kde působí jako lektor didaktiky chemie. A vzhledem k tomu, že GJJ je fakultní školou PřF UJEP, je zde možnost předání zkušeností práce s žáky / dětmi studentům fakulty.

Pavla Dvořáčková svým studentům na Slovanského gymnáziu v Olomouci přibližuje krásy chemie a biologie. Snaží se o propojení obou předmětů navzájem, i s běžným životem a učí studenty uvažovat v souvislostech napříč předměty. Pavla se rozhodla využít potenciál školní venkovní učebny se záhony bylin, bobulovin a okrasných dřevin. V rámci laboratorních cvičení a chemického kroužku budou studenti v duchu badatelsky orientované výuky zkoumat nejen pěstované rostliny – extrahovat účinné látky, stanovovat obsah a vlastnosti rostlinných alkaloidů, silic, vitaminů, esterů a dalších biologicky aktivních látek, ale i zkoumat vlastnosti a složení půdy. Práce v laboratoři a experimentování studenty velice baví, ale pro provedení některých výše zmíněných pokusů není školní laboratoř dostatečně vybavena. Finanční podpora z tohoto grantu by vedla nejen ke zkvalitnění výuky, ale především k vyšší motivaci žáků k bádání a praktické činnosti.

Iveta Žabová učí chemii a biologii na osmiletém Gymnáziu Opatov na Praze 11. Velmi fandí badatelské metodě výuce chemie. Uvědomuje si, že právě experimenty a praktická činnost žáků významně přispívají k pochopení učiva a zvýšení jeho atraktivity. Chtěla by studenty seznámit s galvanickým pokovováním netradičně – použít galvanoplastiku k pokovení listů či plodů. Biologický materiál tak získá nesmrtelnost v Cu hávu. Výrobky jsou nejen krásné – mohou sloužit jako šperky, ale dají se využít i v biologické sbírce, např. demonstrace druhů listů apod. Získané prostředky by chtěla použít na nákup zařízení a chemikálií pro 2 laboratorní místa. Metodu naučí studenty chemického semináře. V galvanoplastice vidí Iveta Žabová krásné propojení chemie s biologií, ale i s výtvarnou výchovou. Hotový výrobek zvěční detaily přírodniny a přinese radost z vlastní tvorby.

Klára Švejdová učí chemii a biologii na Doctrina – Podještědském gymnáziu. Snaží se dlouhodobě propojovat tyto dva obory zkoumání přírody ve vyučovacích hodinách. Ze zkušenosti ví, jak je pro studenty obtížné pochopení fotosyntézy právě na základě chemických procesů. Připravila proto jednodenní dílnu na toto téma, kde spolupracují studenti kvinty a oktávy (resp. prvního a čtvrtého ročníku). Studenti během  programu nejprve pozorují chloroplasty mikroskopem, následně extrahují chlorofyl a provádí také chromatografii dalších barviv. Následně se formou tvořivé dramatiky seznamují s procesy probíhajícími na membránách chloroplastů a v závěru samostatně presentují připravené miniprojekty na témata jako jsou Účinnost fotosyntézy, Fosilní zdroje – energetické konzervy, Není všechno jeden chlorofyl apod. Součástí dílny je také skládání modelů molekul látek účastnících se fotosyntézy, a to zatím jen pomocí špejlí a modelíny. Využití stavebnic modelů by výrazně pomohlo lepší prostorové představivosti a tím snadnějšímu uchopení celé problematiky. Ráda by tak studentům poskytla možnost si celý proces “osahat” vlastníma rukama a pomoci jim tak v pochopení tohoto zásadního děje na Zemi.

Abigail Svobodová je mladá nadšená učitelka Gymnázia Lipník nad Bečvou. V laboratořích dbá na rozvíjení schopností všech žáků, nejen těch, které baví chemie. Zdůrazňuje rozvoj různorodých schopností (spolupráce, komunikace, zpracování dat, prezentace). Ráda by dala možnost svým žákům seznámit se s některými přístroji a tím se přiblížit reálné práci v laboratoři. Práce s nimi umožňuje propojit chemii a digitální technologie, například při zpracování dat a prezentaci výsledků. Dnešní práce v laboratořích je plná přístrojů, tomu bohužel neodpovídá situace ve školních laboratořích. Získáním pH metrů a UV lampy by se žáci mohli přiblížit dnešním standardům. Použití pH metrů by žákům přiblížilo práci v reálné praxi, doplnilo prvotní seznámení s pH, poté by žáci zjišťovali pH v průběhu neutralizace a následně by zaznamenávali hodnoty při acidobazických titracích. Později by je použili při zjišťování, na čem závisí síla organických kyselin. Data získaná v průběhu neutralizace by žáci zpracovali na počítačích a poté je krátce prezentovali. Koupě pouze dvou pH metrů je dostatečná k tomu, aby se žáci zvládli prostřídat. To umožňuje poměrně velká hodinová dotace (dvouhodinové cvičení jednou za 2 týdny po 2 ročníky), malé skupiny (6-8) a vybavenost tablety a počítači. UV lampa by žákům umožnila lépe pozorovat listová barviva po chromatografii.

Jan Taraba učí chemii na Biskupském gymnáziu Brno. Se svými studenty SŠ realizuje mimo teorie i laboratorní výuku a z dosavadní zkušenosti (16 let praxe) se ukazuje, že pokud umožníme studentům získat základy v oblasti sklofoukačské práce, tak si nejen umí vytvořit jednoduché aparatury, ale v konečném důsledku se naučí i šetrné práci laboratorním sklem a méně “rozbíjí” vybavení. Navíc v post-Covidové době se ukazuje, že studenty příliš nezajímá video nebo simulace na PC, raději si chtějí prakticky pokus vyzkoušet. Pro studenty je připravena sada úloh práce se sklem (kapilára, baňka, pravoúhlý ohyb, kvasná zátka atd.), které ale vyžadují kvalitní kahany na zemní plyn s regulací a dále pak také sklářské polotovary. Studenti naší školy si v minulosti tento typ úloh velmi oblíbili a ze zpětné vazby od absolventů víme, že jim tyto znalosti a dovednosti velmi pomohly v následném studiu na VŠ přírodovědného typu, proto by bylo dobré tento typ úloh rozšířit a inovovat. Studenti uvádí i to, že zjistili, že sklo je výborný materiál pro “modelování” a tvorbu a to jim dává výraznou výhodu na trhu práce. Bohužel v dnešní finanční situaci ve školství je nákup nového vybavení vždy problematický a udělení grantu by výrazně pomohlo. Navíc v dnešní stavu energetické krize a souvisejících nákladů na plyn je nutné pořizovat úsporné, ale při tom výkonné lab. vybavení – kahany s regulací.

Daniela Hasníková učí chemii na Gymnáziu a SOŠ Mikulov. Škola se nachází na v sousedství CHKO Pálava a žáci jsou z regionu CHKO a kolem této CHKO. V rámci výzkumu Sledování kvality povrchových a podzemních vod na Mikulovsku se zabýváme sledováním kvality vod. Žáci si v rámci Praktické chemie přinesou vzorky vody z potoků, rybníků, či ze studny a porovnáváme, jak se v průběhu roku kvalita vody mění, srovnáváme i s výsledky dřívějších rozborů. Osvědčily se nám testovací proužky pro semikvantitativní stanovení Quantofix, které však v nynější době došly a finanční možnosti školy jsou omezené. Proto žádáme o příspěvek na zakoupení tohoto materiálu. Máme rovněž sondu Vernier pro zjišťování obsahu rozpuštěného kyslíku, ale tato je finančně náročnější a její kvalita zůstává jen 2 – 3 roky, proto upřednostňujeme pro zjišťování obsahu látek testovací proužky Quantofix. Je s nimi snadná práce a jsou spolehlivé.

Veronika Fialová učí chemii na Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově. Chemii učí už šestým rokem a čím déle ji učí, tím více si uvědomuje důležitost demonstračních pokusů, a ještě více význam samostatného žákovského experimentování. Potřebovala by získat vybavení pro elektrochemické pokusy tak, aby nejen mohla učivo demonstrovat, ale především aby všichni žáci mohli na vlastní kůži vyzkoušet metody, které vynesly Jaroslavu Heyrovskému Nobelovu cenu za chemii. Žáci pak snáze pochopí jednotlivé elektrochemické děje (elektrolýza, galvanický článek nebo galvanické pokovování) a uvědomí si jejich význam pro praktické využití v každodenním životě. Co třeba vidět elektrolýzu ve velké kyvetě na vlastní oči? Cítit vůni vznikajícího chlóru (možná i vidět žlutozelenou barvu)? Pomocí fenolftaleinu dokázat zásadité prostředí? Změřit si a vyzkoušet, který galvanický článek je schopen nabít mobilní telefon? Pomědit si vlastní klíček od zámku školní skříňky? Naučit se, jak si vyrobit vlastní víčko pro elektrolýzu na 3D tiskárně? Tohle všechno a ještě víc s finanční podporou grantu bude moci Veronika Fialová připravit pro své žáky k tomu, aby jim přiblížila tajemství a krásu chemie, která se skrývá v každém všednodenním kousku našich životů.